Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stříbrský řopík

18. 9. 2004

ObrazekOproti „Cihelně“ jsme tentokrát v hojném počtu vyrazili po 17. hodině z muzea směrem na Stříbro. Kolona budila cestou zaslouženou pozornost, především Walter s uniformovanou osádkou. Během cesty jsme usilovně pomáhali našemu dopravnímu prostředku ve vyjíždění kopců přiléváním vysoce oktanového paliva od firmy Jelínek. V klidu a všeobecném veselí jsme doputovali až do Stříbra kde po drobné mezihře s hledáním správného řopíku nastal problém s výjezdem některých strojů na kopec kde byl umístěn tábor. Kupodivu technika nejstarší zdolala i toto úskalí (samozřejmě opět s pomocí trochy životabudiče, kterým byl už tentokráte rum, pro nedostatek původního paliva) a tak jsme po drobné pomoci ostatním a postavení tábora mohli narážet. Páteční večer se jako obvykle vydařil a ač je mi jeho průběh znám pouze z vyprávění, nepochybuji o jeho vysoké úrovni.

ObrazekV sobotu ukázka začínala až v 16. hodin a volné dopoledne, či spíše jeho konec, jsme věnovali návštěvě města. Na náměstí právě probíhala svatba a její účastníci vypadali evidentně zaskočeni příjezdem ozbrojené asistenční jednotky. Raději jsme nic nezkoušeli vysvětlovat, rychle jsme udělali několik památečních obrázků před radnicí a pokračovali. Další zastávkou byl starý most, kde opět vzniklo několik krásných fotografií celé kolony a poté už následoval návrat a oběd. Následnou pauzu opět nemohu rekonstruovat, protože jsem ji, stejně jako předešlý večer, prospal. Samotnou ukázku provázely poněkud rozpaky nad organizací a scénářem, ale nasazení zúčastněných a hlasové dispozice velitelů vše udržely v přijatelných mezích. V průběhu napadení družstva SOS bylo zajato i naše velení, situaci zachránil „podržtaška“ velitele uplacením nepřítele cigaretami a mohlo se velet k útoku na pronikající jednotku wehrmachtu. Po krátké mezihře, kdy jsme za účasti místních hasičů likvidovali hořící trávu, následoval závěrečný útok a zahnání nepřítele za státní hranici. Tentokráte se však nepřítel ukázal jako mimořádně nedovtipný a proto jsme tuto fázi museli ještě jednou opakovat, přičemž jsme již obchvatem zmařili pokus o ústup a naprostému vyhlazení zabránily pouze zvednuté ruce nepřátel. Po odvedení zajatců byla ukázka ukončena a nic už nebránilo následným oslavám vítězství, které byly jako obvykle veselé a bouřlivé.

ObrazekNásledující ráno byla podniknuta spanilá jízda do Kladrub, spojená s prohlídkou rekonstruovaných objektů LO. Při návratu se přece jen začaly objevovat technické potíže, které se nám až dosud, s výjimkou stávkujícího motocyklu, vyhýbaly. Vše se však v dobré obrátilo a po sbalení stanu a úklidu tábora jsme vyrazili k domovu. Tradice výpomoci lihovinou pokračovala a nedopitý soudek na korbě také nezahálel, z čehož vyplývá, že i cesta k domovu byla více než veselá.

ObrazekCelá akce byla velice podařená, všichni si odnesli jistě nezapomenutelné zážitky, někteří i nové přezdívky, další jedinci si vylepšili fyzičku (Cyklospojka se ukázala opravdu náročnou funkcí). Výroků hodných zaznamenání padlo tolik, že by si zasloužili samostatnou kategorii na webu a je těžké vybírat některý k zapsání do kroniky.

 

Petr Calta

 

Náhledy fotografií ze složky Stříbrský řopík

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář