Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cvičení 1. tankové roty AZ podzim 2007

22. 10. 2007

ObrazekPůlrok utekl jako voda a 21.října se vlak od Plzně na Olomouc opět začal zaplňovat tankovými záložáky. Největším překvapením při setkání byly nové zuby a koleno By-passe, známého u 73.tankového praporu pod krycím jménem Švejk. Letos nás čekalo několik novinek. Historicky první vyvedení naší roty do VVP, výuka taktiky v terénu s plným počtem techniky a místo známého týmu ze 3.tankové roty 73.tankového praporu kolektiv velitelů z 1.tankové roty. A tak se náš velitel posledních čtrnáct dnů bál zvedat telefon, neboť mnoho z nás muselo v zájmu udržení práce toto cvičení vypustit. Přesto jsme s malými improvizacemi dali dohromady kompletní tankovou rotu a profesionálové z 1.tankové roty potvrdili svou pověst bojovníků a plně zapadli do našich řad.

 

V pondělí jsme šli s obavami za doktorem Grünsteinem, neboť naše Zdravotní knížky jsou bezpečně uloženy v blíže nespecifikovaném sejfu, ale jeho zástupce nás bez chininu a klystýrů uznal schopnými zúčastnit se náročného cvičení. Osvěžili jsme si pořadovku a odpoledne šli řidiči přebírali techniku, zatímco velitelé a střelci marně hledali dohodnuté střelecké trenažéry. Ve Vyškově se dějí záhadné věci, a tak jedny přislíbené trenažéry byly vyřazeny a na nových nebyla obsluha. Teoretická část byla tedy operativně nahrazena praktickým výcvikem na technice v parku.

 

ObrazekV úterý absolvovali řidiči praktické cvičení v řízení tanků ve dne i v noci. Při montáži přístrojů pro noční vidění se opět projevil vyškovský skřítek a téměř polovina tanků měla přístroje, které nešly použít.  Ostatní se po dopolední teoretické přípravě přesunuli do terénu, kde jsme prováděli pěší rekognoskaci, suché nácviky různých sestav tankové čety a ve stylu pěšky jako na voze činnost čety v obraně a za útoku, ale hlavně jsme se tímto takticky vyhýbali kontrole pana plukovníka z Prahy. Toto štěstí však neměli naši řidiči a vyslechli si mnoho důležitých připomínek a podnětů k výcviku. Při obhlídce terénu někteří pesimisté prorokovali problémy, ale v duchu pokynů v mailu k nadcházející vichřici bylo naším velitelem zakázáno šířit paniku.

 

Středa přinesla ukončení období větrů a dešťů a po ranním nácviku výměny tlakových lahví z tanku do tanku se dala kolona deseti T-72 do pohybu. Po zahájení výcviku na třech samostatných pracovištích nás opět navštívila inspekce a druhá četa měla to štěstí, že při rekognoskaci terénu pro obranu narazila na pana plukovníka. Vyrazili si ovšem jen tak nalehko, a tak sebou neměli nejen schéma opěrného bodu a palebné náčrty, ale ani papír a tužku. Páni plukovníci, kteří během své dlouholeté služby vychovali v dvouletých cyklech tisíce záklaďáků, nedokázali pochopit Řezňův zjednodušený a zkrácený přístup, a tak  nám bylo naznačeno, že bychom se měli vrátit zpět k výcviku osádky. Také velitelský tank, který sloužil ke kontrole pracovišť a imitaci nepřítele pro čety v obraně, byl kontrolním orgánem napaden, neboť v rámci šetření v resortu obrany může velitel chodit pěšky. Těžko by pak ale mohl technik s velitelem vyprostit Kiďákův zapadlý tank, jak se večer stalo a co osádka dodnes neocenila patřičnou odměnou. První a třetí četa inspekční smršť přečkala v bezpečí svých odloučených pracovišť, ale dle sdělení organických velitelů měli všichni ty vyžadované dokumenty a plánky zcela v pořádku. Jiné ujištění jsme ani nečekali!

 

ObrazekÚplně jinak vyzněla návštěva velitele praporu, který přijel odpoledne, když už jsme měli možnost si některé taktické situace vyzkoušet a viděl tak pokroky , které jednotlivé čety dosáhly. Pod dohledem profesionálních velitelů čet a především zástupce velitele 1.tankové roty nadporučíka Navrátila pronikali záložáci do tajů taktického chování, drilů, návyků a též se mohli přesvědčit co jejich stroje dokážou. Přítomností instruktorů přímo u čet jsme se nejenom učili stanovené úkoly, ale dozvěděli jsme se i zkušenosti a poznatky z výcviku profesionálů a navíc jsme mohli okamžitě vyhodnotit provedené úkony  a opravovat případné chyby. Je fakt, že se podobné situace předpokládaly a naši instruktoři se na ně svým způsobem i těšili, protože jak řekl jeden z nich: "Každý problém vás posune znalostně o kousek dál". Je pravda, že na tom něco bude, protože pokud není problém, není zkušenost, jak jej řešit.

 

Tak rychle uplynul den, který vyvrcholil nočním pozorováním a my se odebrali do určených prostorů přežít noc. Každá četa, ba dokonce každý tank pojal tuto situaci individuálně. Někteří si pouze přehodili plachty přes motorový prostor, další si vybudovali na technice složité nástavby, či si vybudovali v tanku lůžkovou přestavbu, aby pak ráno s pomocí odborných příruček vše vraceli do původního stavu. V druhé četě se někteří jako ježci zahrabali do lupenů a malým ohníčkem udržovali v celém údolí přijatelné teplo. Třetí četa pro neustálé proklínání plánu cvičení, ve kterém se psalo o ubytování na srubáku a tudíž její příslušníci byli zaskočeni změněnou taktickou situací, podcenila budování improvizovaných obydlí a časně ráno se setkala na společné hlídce s drkotajícími zuby. Tento problém rázně vyřešil kverulant Janečko, kterému se povedlo ve tři ráno rozdělat strážní vatru.  Ráno u snídaně, na kterou byla tato četa nakonec přivedena osobně velitelem roty, se už o jejích příslušnících mluvilo jako o "vzbouřencích z Bounty".

 

Nicméně čas utíkal velice rychle a tak honem zpět, do tanků a cvičit a cvičit. Na závěr jsme si vyzkoušeli i bojovou hru, kdy jedna četa vytvořila léčku a ostatní dvě měly za úkol ji překonat. Praxe ukázala, že léčka byla rafinovanější než cukr, a tak jí nikdo neprošel. Každá četa přispěla do hry nějakým originálním nápadem. První četa zde potvrdila svou pověst lhářů a podvodníků a třetí četě se dokonce podařilo zmást rozhodčí velkým manévrem. Přesadili Čulase do jiného tanku, vyslali pěšího průzkumníka s vysílačkou a klidně se zbavili jednoho tanku, a tak se rozhodčí po hlášení z vyprošťováku o zapojení odstaveného tanku na triangl, nemohli dopočítat útočících strojů. Hra byla natolik sugestivní, že některé posádky 1. a 2. čety i přes povel k přesunu ještě několik minut setrvávaly ve hře a ani za nic se nechtěly této činnosti vzdát.

 

ObrazekPak jsme se v proudu vraceli zpět na základnu. Je fakt, že pohled na had devíti T-72 (desátý byl pro poruchu chladícího systému za smutného loučení a mávání odtažen) vynahradil únavu z předchozích dnů. Koneckonců - kde je dnes u nás možno vidět tolik jedoucích tanků pohromadě? Umytí a natankování techniky jsme tentokrát zvládli v rekordním čase a večer jsme šli natankovat i my. Hodnotilo se, tankovalo a sdělovaly zážitky až do zavírací hodiny a na některých pokojích až do ranních hodin i za přítomnosti našich obětavých instruktorů. Dokonce prý (dle neověřených zpráv) byly některým jedincům z řad profíků nabízeny smlouvy na přestup.

 

V pátek se předávala technika a byl tu problém. Nefungující infrapřístroje a čištění námi nepoužívaných zbraní byl nepodstatný detail, ale poškozený blatník, výfuk či prohnutá nádrž znamenala neřešitelný problém. Zde jsme v praxi viděli, jak je rozdílný přístup školního a bojového útvaru. Při závěrečném vyhodnocení konstatoval kapitán Staněk, že všechny plánované cíle 1.tr AZ splnila. Odhalené nedostatky budou zapracovány do plánu cvičení na příští rok. Instruktoři z 1.tankové roty připravili opravdu hodnotné cvičení a předali našim osádkám mnoho informací a zkušeností, za což jim patří poděkování a úcta. Znovu se tak potvrdil dávný poznatek, že vedení výcviku 73.tankovým praporem posouvá  rotu výše a výše, a tak se rozjíždíme domu spokojeni, neboť cvičení bylo pro nás přínosem a ne ztraceným a promrhaným časem.

 

Proběhlému cvičení HURÁ a ať žije cvičení v roce 2008!!!

 

Za stálého kibicování Kaufiho a cenzury Milana zapsal Reaktor

 

Náhledy fotografií ze složky Cvičení 1. tankové roty AZ podzim 2007

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pěkně

(Petr, 8. 11. 2007 16:11)

Pěkně jste to hoši napsaly.Jen tak dál.