Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cvičení Štít 2008

25. 1. 2008

aneb "Zimní putování po zašlých rotách pohraniční stráže"

25. - 27. ledna 2008

ObrazekUběhl další rok a jako již tradičně koncem ledna vyrazil náš klub na zimní vojenské cvičení. Letos šlo již o 6. ročník akce pořádané v duchu cvičení ČSLA... Ne, že bychom přímo cvičili "pořadovku", ale technika, ústroj a výzbroj tomu celkem odpovídala.

 

 Cvičení předcházela pečlivá příprava. Výběr trasy a celkovou organizaci si letos vzal za své postřekovský odřad klubu. Hlavní část trasy kopírovala státní hranici po bývalých rotách 9. brigády Pohraniční stráže Domažlice. Pro všechny účastníky jsme v souladu s vojenskými řády připravili povolávací rozkazy. A aby i morálka mužstva a ustrojenost nepřišly zkrátka, byla vyhlášena soutěž v ustrojovací kázni o hodnotné ceny. Příprava spočívala nejen v organizačním zajištění. Již pár týdnů před vlastním cvičením většina z nás poletovala kolem techniky a snažila se minimalizovat pravděpodobnost poruchy a naopak maximalizovat pravděpodobnost dojetí...

 

 Protože nás čekala dlouhá trasa a už vlastní přesun směrem na Chodsko obnášel téměř 100 kilometrů, byl odjezd z muzea naplánován na 10. hodinu v pátek 25.1.2008. Chvíli jsme se dohadovali, jestli byl v sraz 9:00 a odjezd v 10:00, nebo sraz až v 10:00 a odjezd hodinu po té, takže nakonec jsme stejně vyrazili až po jedenácté... Během trasy jsme několikrát zastavili, abychom zformovali kolonu. Také jsme chtěli po cestě zastavit na oběd, ale bezpečně zaparkovat celou kolonu se ukázalo jako nemalý problém. Takže nakonec jsme s malými přestávkami dorazili až do Prapořiště, kde byl ustanoven polní tábor pro první noc. ObrazekUž během cesty se dostavily první drobné problémy s technikou: rozsah převodovky Jarinova vozu UAZ-469 se zúžil na malou a velkou čtyřku, což není pro jízdu zcela optimální... Jelikož Pepa se svou Tatrou 805 vyjížděl z Plzně až ve večerních hodinách, byl pověřen dovezením rezervní převodovky. Jinak kolona dorazila do cíle bez zásadních problémů, takže jsme pozdně poobědvali a mohli jsme se v klidu věnovat odpolednímu programu. Zbývalo nám něco málo přes hodinu do setmění, takže jsme neplánovali nic velkého. Rozhodli jsme se zajet do Kouta na Šumavě. Nejprve jsme si prohlédli dva bunkry z padesátých let - první nad hřbitovem a druhý u kapličky. Pak jsme ještě zajeli k místní turistické zajímavosti - klobouku. Podle pověsti tam ztratil kardinál Cesarini v roce 1431 svůj klobouk. To už ale byla skoro tma, tak jsme přes Spáňov dojeli na státovku a pak zpátky do Prapořiště. Večer jsme měli rezervované místo v místní hospodě, takže jsme popili, pojedli a došlo i na kytary a zpěv (i když ke konci to už mělo se zpěvem stále méně společného...). V noci bylo celkem teplo, takže někteří v autech ani netopili...

 

 Ráno v osm hodin dorazila postřekovská část výpravy, což byl smluvený signál pro budíček. Odjezd byl naplánován na devátou. Seřadili jsme kolonu a s mírným zpožděním se vydali směrem na Všeruby. Tedy až na ty, kteří pomáhali Jarinovi s výměnou převodovky...

 

ObrazekJako první jsme zastavili na bývalé rotě Sruby. Jak jsme později zjistili, objekt roty byl ve stejně zuboženém stavu, jako většina ostatních z bývalých objektů rot pohraniční stráže. Rozbitá okna, díry ve střeše, místy propadlé stropy. Ale některé zajímavosti se dochovaly - např. agitační "freska" na zdi, zřejmě v PVS (politicko - výchovné světnici), nebo betonový znak PS před budovou roty. U objektu byly i zbytky trafostanice s částí elektrické přípojky. Jinak z vnitřního vybavení nezbylo v podstatě nic. Co se dalo odnést bylo odneseno, co se odnést nedalo bylo zničeno...

 

Dál trasa pokračovala směrem na Všeruby, Maxov, Spálenec a Folmavu. Po cestě se prohlubovaly technické problémy vozidel některých účastníků - Vilémovi u IMV stále více prokluzovala spojka a některé kopce vůbec nevyjel a Radkovo GAZ-69 střílel do výfuku takovým způsobem, že se všichni široko daleko ohlíželi. Takže se oddělili a zvolili mírnější trasu, aby v rámci možností vůbec dojeli do cíle...

 

Pro ostatní byla další zastávkou rota Bystřice. Objekt je dnes v podstatě ve stejném stavu, jako Sruby. Zajímavé byly dochované skluzy využívané při poplachu příslušníky PS roty. I někteří členové naší jednotky si na vlastní kůži zkusili skluz z prvního patra do přízemí. Naštěstí bez úrazu... Pár lidí se pak zašlo podívat ještě na zbytky bývalé vesnice Bystřice (Fichtenbach) a k nedalekému pomníku, který bylo nutno na základě slibu vyfotit do databáze vojenských památných míst na http://www.vets.cz. Také jsme si udělali přestávku na oběd. Použili jsme vlastních zásob, protože na trase v podstatě žádná občerstvovna nebyla...

 

ObrazekPak jsme pokračovali dál. Některé roty jsme jen míjeli nebo bez zastávky projížděli, protože ne na všech místech se dochovalo něco k vidění. Trasa byla celkem sjízdná, až na krátký úsek pod Čerchovem, kde byl na cestě led nebo sníh (případně obojí). Při sjezdu jednoho svahu jsme měli všichni značné problémy, šéfa dokonce předběhl přívěs a celá souprava se mu otočila do protisměru. Ale díky bravurním dovednostem řidiče opět naštěstí bez následků. Další body na trase byly Nemanice, Pádorf, Rybníky a vrch Zvon (862 m n.m.), kde byla další zastávka. Na kopci dodnes stojí armádou využívaný objekt. Z místa bývá perfektní rozhled. Nebýt mlhy, viděli bychom až nevím kam, možná i dál... Ale i tak se nám ale otevřel krásný pohled na okolní krajinu. Akorát byl na vrcholu dosti silný vítr, takže při pořizování fotek byl problém udržet fotoaparát v klidu.

 

Dál nás trasa zavedla směrem na Pleš a Železnou. Tím naše putování po PS rotách útvaru 8654 Domažlice končilo. Vydali jsme se směrem na Bělou nad Radbuzou a Poběžovice do Postřekova, kde jsme měli polní tábor pro druhou noc. Ustavili jsme vozidla na místo určení a vydali jsme se do Hotelu u nádraží, kde tradičně při našich návštěvách Postřekova pobýváme. Na večer jsme měli (díky perfektnímu organizačnímu zajištění) připravené občerstvení. Nejprve jsme dostali na ohni pečené prasátko, pak jen tak na chuť škvarkové placičky, zákusky a kde co dalšího. Pivo místy prokládané něčím tvrdším jen doladilo už tak skoro dokonalou hospodskou atmosféru...

 

ObrazekJako jeden z hlavních bodů večera bylo vyhodnocení celého cvičení, předání velice zdařilých pamětních listů a zejména pak vyhodnocení soutěže v ustrojenosti. Odborná porota zodpovědně určila jednotlivá místa a tím i rozdělení cen. Umístění bylo následující:

  1. místo - des. M. Kaufner a rtn. M. Kalčík (kromě celkově řádné ustrojenosti jsme mile překvapili porotu ústrojí pořádkové hlídky, tzv. lítačky ve služebním oděvu vz. 63)
  2. místo - voj. P. Bartovský (za regulovčíka - nejen za ústroj, ale i za celkový výkon služby - vždyť zastavil i kolonu německých mercedesů...)
  3. místo - chomutovská osádka rtn. R. Janeček + Aleš Kmeč
  • Zvláštní cena za noční ustrojenost - šrtm. J. Kaufner (za to, že jako jediný spal v banánech, tedy v originálním žluto - hnědém pyžamu)
  • Titul "Hastroš cvičení" - voj. V. Kepka a Primalexem natřené vozidlo IMV (v podstatě již tradičně za svojí lékařskou imitaci polní ústroje...)

 

Nakonec je nutno zmínit čestnou cenu za organizační zajištění celého cvičení, kterou za postřekovskou část klubu po zásluze převzal Jirka Řezníček.

 

Ceny byly stylové i hodnotné zároveň: velká polní a láhev velmi dobré vodky, malá polní a láhev dost dobré vodky, "plyntaška" a láhev celkem dobré vodky...

 

Pak už následovala volná zábava. Shodou okolností se konal ve stejný den místní hasičský bál, takže o zábavu nebyla nouze... Někteří dokonce využili situace a vydali se tančit s místními, povětšinou krojovanými děvčaty. Výdrž některých jedinců nebyla už taková, jako předchozí večer, ale i tak panovala veselá nálada. To až tak veselá, že se pár zástupců jednotky vydalo upravit maskování Vilémovo IMV z čistě bílé na "safari" provedení - tedy opatřené černými pruhy. To se však ráno neshledalo s očekávanou kladnou odezvou a Vilém u snídaně nestál za nic. Jako u každé skupinové "legrace" lze jen těžko najít viníky, i zde se našli pouze "obětní beránci". Ti, kteří údajně auto nastříkali. Ostatní auto sice nenastříkali, "pouze" se postarali o to, aby byl k dispozici potřebný sprej a nebo aby Vilém neodešel z hospody a nepřistihl je při činu... Každopádně to nakonec nebyl až tak povedený žert...

 

V neděli ráno jsme zašli do hotelu na domluvenou snídani. Kromě polévky (což samo o sobě byla dostatečná snídaně) jsme nakonec dostali ještě prejt s chlebem. Vše bylo výborné a hlavně to přišlo vhod... Pak už jsme se začali loučit. Ještě jednou jsme poděkovali za perfektní organizaci celé akce a šli balit. Seřadili jsme kolonu a vydali se k nedaleké čerpací stanici doplnit PHM. Já jsem dokonce za velkou útratu dostal propisku s logem čerpací stanice... Pak jsme vyrazili přes Domažlice směrem k domovu. Já s bráchou jsme se oddělili v Domažlicích, ostatní pokračovali směrem na Merklín. ObrazekTěsně před Merklínem jsme však dojeli část kolony (tedy pouze zaparkovaná auta). Následně jsme zjistili, že jsou všichni na obědě v Merklíně. Tak jsme se přidali. V místní hospodě je čekání na oběd vždycky v řádu desítek minut, takže jsme si jako později dorazivší dali jen polévku. Měli jsme ji skoro ve stejnou dobu, jako ostatní hlavní jídlo. Ti už ale čekali více, než hodinu... Během oběda nám byla objasněna příčina odstavení části vozidel - Pájovo Praga V3S vypověděla službu. Zablokovala se mu zadní náprava. Vozidlo díky tomu nešlo ani odtáhnout a muselo se na místě alespoň provizorně opravit. Pája s pár lidmi se vydali opravovat, my ostatní jsme pokračovali do Rokycan. Po příjezdu do muzea jsme vybalili a pak už se vydali domů. Zbytek kolony po provizorní opravě dorazil nakonec také, i když s mírným zpožděním... Nicméně lze konstatovat, že nakonec všichni s menšími či většími problémy dojeli.

 

Šestý ročník byl z organizačního pohledu velice kvalitně zajištěn a i účast byla slušná - celkem jelo asi 45 lidí v celkem v 15 vozidlech. Bohužel oproti některým z předchozích ročníků počasí nebylo zdaleka zimní, ale na to si asi budeme muset zvyknout. Na sněhu a ledu by plánovaná trasa v podstatě stejně nebyla sjízdná...

 

Takže se budeme těšit na další, doufejme opět zimní ročník...

 

Gaston

 

Náhledy fotografií ze složky Cvičení Štít 2008

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Fotky

(Gaston, 16. 2. 2008 18:56)

Další fotky - tentokrát od kluků z Postřekova - jsou na adrese: http://kaufner.album.cz/stit-2008-2/

Fotky

(Gaston, 28. 1. 2008 20:12)

Fotky z akce: http://kaufner.album.cz/stit-2008/.